Šachový klub ZBROJOVKA VSETÍN

Kandidátský turnaj PŘEBOR VSETÍNA

   Počátkem sedmdesátých let minulého století rostl zájem o šachovou hru a ten se projevil především nárůstem nových oddílů, zvýšením počtu přihlášených družstev do soutěží a pochopitelně i nárůstem členské základny vůbec. Počet šachistů hrajících závodně šachy v okrese Vsetín se postupně zvyšoval a po roce 1973 jich hrálo více než 500 s výkonností 1. až 4. VT. Kvantita byla zajištěna a rostla, ale co udělat pro zvýšení kvality? Pro ty hráče okresu, kteří v tomto období dosáhli výkonnosti 1. VT a chtěli ještě aspoň o jeden stupínek výše, tj. získat třídu kandidát mistra sportu (KM), zbývaly pro ně jen dvě možnosti. Tou první bylo vyhrát přebor okresu jednotlivců a získat tím postup do krajského přeboru, tam se pokusit dosáhnout na vytčenou metu a splnit normu k udělení titulu KM. Ovšem to byla možnost jen pro jednoho hráče z okresu a jen jednou za rok. Druhou možností bylo mít možnost zúčastnit se nějakého kvalitnějšího kandidátského turnaje,kde by startovali mimo 1. VT také hráči síly KM, případně vyšší třídy. Takové kvalitní turnaje se hrály jako uzavřené, většinou o 12 - 14 hráčích a pořádaly je v té době jen silné prvoligové nebo druholigové oddíly v Brně, Olomouci, Ostravě, Třinci, Karviné, Havířově a jinde. Hráčů s 1. VT měly tyto oddíly vždy dost a vzájemně si je zvaly jen v rámci reciprocity. Proto čekat od takových pořádajících oddílů na pozvání do KT pro „periferního" hráče 1. VT z průměrného šachového prostředí Valašska bylo nemyslitelné, navíc když nešlo o reciprocitu. Nezbývalo než něco pro zvýšení výkonnosti udělat.

   Proto se v roce 1975 dohodlo trio zbrojováků ing. Straděj, Machalec, Juříček a hráč TJ MEZ ing. Sagánek na sehrání turnaje nejlepších vsetínských šachistů s tím, že se do dalšího ročníku pokusí o zajištění účasti několika kandidátů mistra sportu, aby šlo plnit normu této výkonnostní třídy.

   Začátky byly samozřejmě krušné. Po prvním ročníku v roce 1975, který byl sledován s velkým zájmen a startovali především mladí perspektivní hráči 1. a 2.VT se zdálo, že tradice turnaje byla úspěšně nastartována. Jenže následujícího roku přišla celá práce pořadatelů nazmar. Nejenže se nepodařilo domluvit účast žádného KM (při 12 účastnících byla potřeba nejméně třetina), ale dokonce ani místní šachisté překvapivě neprojevili dostatečný zájem! Turnaj se tedy nehrál ... S takovou skutečností se ale zmíněné kvarteto vsetíňáků smířit nehodlalo a tak na přelomu roků 1976/77 vyvinuli mimořádnou iniciativu. Juříček, který startoval již na několika turnajích republikového významu, domluvil start přerovského KM Karlíka, třineckého mistra sportu Mesiarika a dvojici slovenských KM z Martina (Achimský, Miškus), které znal ještě ze svého působení v druholigových Košicích. Další pak zajistili finalistu ČSSR KM Kubíčka z Olomouce, zkušeného porubského KM Mutinu a havířovského KM Nálepu. A všechno bylo rázem v růžových barvách. I když vsetínští hráči obsadili spodní třetinu tabulky, velkým překvapením byl výkon Jiřího Marka z Branek, který ukázal, že norma KM pro valašské šachisty dosažitelná je - zůstal za ní jen o půl bodu! Následujícího roku se ovšem situace opět změnila. Účast odmítla celá řada pozvaných KM a tak se kvůli zachování kontinuity uspořádal opět jen turnaj hráčů obou vsetínských oddílů.

   Konečně čtvrtým ročníkem však nastává radikální obrat. Pozvání na turnaj přijal trojnásobný finalista ČSSR KM Macháček z Brna, ostřílený KM Grabec z Veselí n/M., opět KM Mutina z Poruby a Sikora ze Šumperka. V tomto ročníku se také již prosazují i vsetínští: Juříček a ing. Sousedík obsazují výborné 3. a 4. místo. A když se v 5. ročníku na startu objevil dokonce dvojnásobný přeborník Československa mezinárodní mistr Jiří Fichtl, a prvního zahraničního účastníka KM Mückana z Německa zajistil ing. Straděj, bylo jasné, že se «Přebor Vsetína» definitivně zařadil do skupiny významnějších republikových soutěží. Od roku 1980 pak na Vsetíně vídáme pravidelně m.j. i celou řadu kandidátů a mistrů. Vrcholem byl zatím rok 1992, kdy startovalo 106 účastníků z 9 zemí a vyhrál běloruský MM Dydyško (krátce na to obdržel titul velmistra) před litevským FM Glyanetsem a MM Gulijevem z Ázerbajdžánu. Za dobu více jak 30 let jsme pak na Vsetíně přivítali hráče již z 12 států: Ázerbajdžánu, Běloruska, Gruzie, Litvy, Německa, Polska, Rakouska, Ruska, Slovenska, Srbska/Černé Hory, Švédska a Ukrajiny.

   Hrací systém turnaje se od svého počátku samozřejmě změnil. Až do roku 1989 se hrál vždy jako uzavřený o dvanácti, resp. deseti účastnících, od roku 1990 se zavedl švýcarský systém na 9 kol, kdy se počet zúčastněných pohybuje od tří desítek až ke stovce hráčů. V souvislosti se zápočtem Elo-bodů se od roku 1996 pořadatelé rozhodli účastníky rozdělit podle výkonnosti: na skupinu A se zápočtem do Listiny FIDE a na skupinu B se zápočtem do Listiny CZE. Nedílnou součástí turnajového dění jsou pochopitelně také rozhodčí, jmenujme jen ty nejvýznamnější - F. Drozd, E. Koziorek, F. Křížek, J. Kořínek a P. Votava. Celou řadu dalších najde čtenář vždy na konci příslušné tabulky. Ačkoliv u podobných turnajů jsou jejich jména většinou zapomenuta, v tabulkách Přeboru Vsetína jsou zaznamenána vždy.

   Existence Přeboru Vsetína by byla nemyslitelná bez ochoty celé řady sponzorů. Zatímco v prvních ročnících byl nejštědřejší místní podnik Zbrojovka Vsetín, po jeho zániku se organizátoři musí hodně "ohánět", aby zajistili dostatečný ekonomický fond. Na projednání finančních příspěvků se nejvíce podíleli O. Smetana, J. Doné, ing. V. Straděj, F. Veselský, I. Bartošek, J. Růžička, ing. P. Žižka, P. Machalec, K. Hradil, ing. R. Zádrapa a další, většina z nich také působila ve funkci ředitele soutěže. Výčet sponzorů je zpravidla uváděn v závěrečných zprávách z turnaje a v dobovém tisku.

   Neméně důležitá je i práce propagační a dokumentační. Publicitu a komentáře zajišťují Stanislav a Antonín Juříčkovi v časopisech Československý šach, Moravskoslezský šach, v regionálním týdeníku Jalovec, ve Vsetínských novinách a dříve v Našem Valašsku či závodních novinách Zbrojovák.

   Turnaj je samozřejmě každoročně dokumentován v Kronice ŠKZ Vsetín jak tabulkově, tak i články z novin a časopisů. Tyto jsou doplněny i fotografiemi, autorem převážného množství je sportovní redaktor Julius Ficek, který nikdy neopomene turnaj navštívit. V poslední době se na fotodokumentaci podílí také členové ŠKZ Vsetín Antonín Juříček a David Klímek a nejnověji o reportáže z turnaje projevila zájem také regionální TV Beskyd.

   Ještě před tím, než uvedeme všechny tabulky i s dobovými komentáři se musíme zmínit o prapředchůdcích Přeboru Vsetína, které toto označení nesly ve svém názvu. První je uveden ve Věstníku šachového valašského okrsku č. 1 z 27. 1. 1945. Jak je vidět z uspořádání, celá soutěž byla koncipována dvoustupňově a celkový počet 30 účastníků ukazuje na nebývalý zájem. Byla to evidentní snaha o založení tradice, ale zůstalo jen pokusu. Také následující dvě soutěže jsou v dobovém tisku označeny jako Přebor Vsetína, ale i tyto byly pouze jednorázovou záležitostí. V roce 1950 se sice hrály ještě dokonce čtyři skupiny, ale o tři roky později už jen skromný turnaj s pouhými devíti účastníky, z níž se nám zachovalo pouze torzo s pořadím prvních čtyř. Systematická soutěž začala pak až o více jak 20 let později a současně také dokumentuje skutečnost, jak obtížné bylo na Valašsku takový turnaj nejen uspořádat, ale udržet i jeho kontinuitu.

   V další části je zachycena a novodobá historie turnaje Přebor Vsetína. U každého ročníku jsou dobové zprávy z tisku, následuje kompletní tabulka, u turnajů hraných švýcarsky tabulka první desítky a následné pořadí včetně skupiny B, v závěru je partie. Snahou autorů bylo zaznamenat nejen historii tohoto turnaje, který se s více jak třicetiletou historií řadí už mezi nejstarší pravidelně pořádané soutěže národního významu, ale ukázat i hru valašského hráče, který se zpravidla umístil nejlépe.